Vyčíslil to na 395procentní nárůst zájmu oproti lidem ve věku 50 – 59 let, přičemž v této druhé skupině naopak zájem klesl. Finanční motivaci proto Matovič vnímá jako úspěšný úmysl.

„Od začátku července do 47. týdne, kde jsme oznámili úmysl motivovat důchodce na očkování, se o pět procent více očkovalo v absolutních číslech lidí z kategorie 60 plus, o pět procent více než z kategorie padesátníků,“ přiblížil Matovič.

Těsně po oznámení úmyslu se sice počet očkovaných 1. dávkou nejprve snížil v obou věkových skupinách, což však ministr připisuje zavedení plošného lockdownu pro všechny. Zhruba týden na to se však motivace k očkování 1. dávkou u seniorů 60 plus vrátila na předchozí úroveň, u skupiny 50 – 59 však nadále klesala. Zde hovoří o drastickém poklesu tempa očkování, až o 80 % v 50. týdnu v porovnání se 47. týdnem, kdy vláda zavedla lockdown. V 50. týdnu se tedy ukázal až 395procentní rozdíl mezi těmito věkovými skupinami z pohledu proočkovanosti 1. dávkou vakcíny. Ministr vidí fungování finanční motivace i při očkování seniorů 3. dávkou.

Ministr data srovnával s říjnovým průzkumem agentury Focus. Průzkum v té době odhadoval zájem o 3. dávku maximálně při 426.842 lidech ve věkové skupině 60 plus. Aktuální data k neděli (19. 12.) však ukazují, že toto maximum se již překonalo o 90.086 lidí. Podobný vývoj pozoruje ministr i při očkování 1. dávkou, oproti průzkumu se dalo reálně naočkovat navíc 42.370 lidí.

Ministr se vyjádřil, že by na těchto výdajích nejraději utratil co nejvíce. Vidí v tom dobrou investici, protože čím více rizikových lidí se dá očkovat, tím pravděpodobněji se země vyhne omezením v budoucnosti, což zase státní pokladně pomůže. Náklady předběžně odhaduje na něco kolem 270 milionů eur.